Budovy mají na Slovensku až 57procentní podíl na spotřebě zemního plynu. Ještě vyšší, až 89%, je podíl budov na spotřebě tepla. Během let 2005 až 2020 klesla zejména díky obnově budov konečná spotřeba plynných paliv o téměř pětinu a spotřeba tepla o více než třetinu. Právě energetická efektivnost budov má potenciál přispět ke snížení spotřeby plynu a snížit tak slovenskou závislost na zemním plynu, upozornila v pondělí platforma Budovy pro budoucnost (BPB).
Evropská komise v uplynulých dnech představila návrh na snížení závislosti členských zemí EU na ruských fosilních palivech. Přizpůsobit své strategické dokumenty o energetické politice na současné podmínky bude muset i Slovensko. „Bylo by strategickou chybou, kdyby se při avizovaném překopávání energetické politiky státu nepočítalo s energetickou efektivností,“ tvrdí Katarína Nikodemová, ředitelka platformy Budovy pro budoucnost.
Předseda Správní rady BPB Peter Robl se domnívá, že by vláda měla co nejdříve přistoupit ke dvěma krokům z hlediska maximalizace úspor energie v budovách. „Za prvé spustit plánované programy podpory obnovy budov například z plánu obnovy. Za druhé zvážit podporu takzvaných rychlých opatření,“ upřesnil Robl. Jedná se o dílčí řešení, která přinášejí 5 až 20 % úspory energie, ale jejich realizace zabírá pouze několik dní, a proto je lze během roku provést na relativně velkém počtu budov.
Tato opatření by se měla zaměřit na zateplení střech a podkroví, výměnu oken, instalaci termostatických ventilů, vyregulování otopné soustavy, instalaci tepelných čerpadel u novostaveb a dobře zateplených obnovovaných budov a využití zařízení pro měření a regulaci například ve formě časových spínačů ve veřejných budovách. „Tato opatření mají potenciál přispět ke snížení spotřeby zemního plynu a zároveň částečně ochránit domácnosti a instituce před nárůstem cen energie již před příští topnou sezónou,“ dodal Robl.
