Země Evropské unie (EU) jsou stále do značné míry závislé na dodávkách ruské ropy i plynu a nemohou je jednoduše zrušit v krátké době. Prohlásil to v pondělí holandský premiér Mark Rutte.
„Příliš mnoho rafinerií ve východní a západní Evropě je stále zcela závislých na ruské ropě as plynem je to ještě horší,“ řekl Rutte novinářům po setkání s litevským prezidentem Gitanasem Nausedem ve Vilniusu.
„Musíme se zbavit této závislosti. Musíme to udělat co nejrychleji, ale nemůžeme to udělat zítra,“ dodal.
Ministři zahraničních věcí a obrany EU se v pondělí setkali, aby prodiskutovali uvalení dalších sankcí na Moskvu, zejména embarga na dovoz ropy.
EU a její západní spojenci ve snaze vynutit si stažení ruské armády z Ukrajiny již uvalili celou řadu sankcí proti Moskvě včetně zmrazení aktiv ruské centrální banky.
Humanitární krize v ukrajinském přístavním městě Mariupol, které v ruském obklíčení trpí nedostatkem jídla, vody a energie, zvyšuje tlak na evropské lídry, aby zpřísnily sankce vůči Moskvě.
„Je nezbytné, abychom začali mluvit o energetickém sektoru a určitě můžeme mluvit o ropě, protože je to největší příjem do ruského rozpočtu,“ řekl litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis při příchodu na schůzku v Bruselu.
Americký prezident Joe Biden přijede ve čtvrtek (24.3.) do Bruselu na summity se spojenci NATO, EU a skupiny G7 (sedmi nejbohatších ekonomik) včetně Japonska, které mají posílit reakci Západu na ruskou invazi na Ukrajinu.
Dosavadní čtyři kola sankcí EU, uvalených za uplynulé tři týdny, Kreml nepřivedla ke změně kurzu na Ukrajině, i když zasáhla ruské finance, obchod a také 685 Rusů a Bělorusů.
Páté kolo sankcí bude zahrnovat přidání dalších jmen na černé listiny EU. Ekonomicky nejtěžší volbou však je, zda se zaměřit na ruskou ropu, jak to učinily Spojené státy a Británie, vzhledem k závislosti 27-členného bloku na ruském plynu na výrobu energie.
Diplomaté, kteří nechtěli být jmenováni, uvedli, že pobaltské země včetně Litvy prosazují embargo jako další logický krok, zatímco Německo varuje před příliš rychlými činy, jelikož ceny energií v Evropě jsou již mimořádně vysoké.
Podle diplomatů ruský útok chemickými zbraněmi na Ukrajině nebo silné bombardování hlavního města Kyjev by mohly být spouštěčem energetického embarga.
Moskva varovala, že sankce EU na ruskou ropu by ji mohly podnítit k uzavření plynovodů do Evropy.
V současnosti je EU v názorech na řešení energetické otázky rozdělena, protože dováží až 40 % plynu z Ruska, přičemž Německo je z velkých evropských ekonomik nejvíce závislé na ruských dodávkách.
Francie, která aktuálně předsedá EU, může sehrát při tom klíčovou roli. Prezident Emmanuel Macron řekl, že pokud se situace na Ukrajině, kde již byly zabity tisíce lidí, miliony byly vysídleny a některá města jsou zničena ostřelováním, ještě více zhorší, neměly by existovat žádné „tabu“, pokud jde o sankce.
